ČASTO KLADENÉ DOTAZY

Dotaz: Kdy začíná a končí vytápění?
Odpověď:
Citace Vyhlášky č. 194 / 2007 Sb.:
1) Otopné období začíná 1.září a končí 31.května následujícího roku.
2) Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den.
3) Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.
4) Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13°C se vytápění obnoví.
5) V případě souhlasu nejméně dvou třetin nájemníků (spotřebitelů) se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to  průběh venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.

Dotaz: Jakou teplotu má mít teplá užitková voda?
Odpověď:
Teplá užitková voda je dodávaná celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 až 60°C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce. Dodávka je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00 hod. do 22.00 hod.

Dotaz: Co je započitatelná podlahová plocha?
Odpověď:
Započitatelná podlahová plocha je podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A, (viz vyhl. č. 372/2001 Sb. § 2, písm. e).

Dotaz: Bydlíme v domě, kde vzniklo více společenství vlastníků jednotek (každý vchod samostatné SVJ). Jelikož se nemůžeme shodnout se sousedními SVJ na způsobu rozdělení nákladů na tepelnou energie, chceme dodavatele tepla požádat o samostatné měření. Kdo bude tyto náklady hradit?
Odpověď:
Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena (viz energetický zákon 458/2000 Sb., § 79, ods. 5).

Dotaz: Jak dochází k rozúčtování nákladů teplené energie, pokud osoby, které vlastní objekty (nebo jejich části) mají jedno společné technologicky propojené odběrné tepelné zařízení?
Odpověď:
Pokud se tyto osoby navzájem a následně s dodavatelem dohodnou o způsobu rozúčtování nákladů , které připadnou na jednotlivé objekty či jejich části rozúčtuje dodavatel dodávku teplené energie jednotlivým osobám. Jestliže se tyto osoby navzájem nedohodnou, dodavatel rozúčtuje náklady za dodávku tepelné energie na jednotlivé objekty či jejich části poměrem podle podlahových ploch (viz vyhl. č. 477/2006 Sb. § 1 odst 5).

Dotaz: Může odběratel požadovat po dodavateli tepelné energie nájemné z prostor domovní předávací stanice, v jehož domě je umístěna?
odpověď:
Pokud by odběratel (SVJ) na úhradě nájemného trval, mohl by dodavatel tepelné energie zahrnout tyto náklady do ceny tepelné energie, ale pouze u dodávek pro tohoto odběratel (SVJ). Cenu tepelné energie včetně tohoto nájemného by nemohl fakturovat ostatním odběratelům, kteří toto nájemné ze svých prostor od dodavatele tepla nepožadují.
Odběratel (SVJ) by si tak mohl způsobit zvýšení nákladů na tepelnou energii, aniž by z toho měl nějaký výrazný prospěch. Pronajímání prostor by měl odběratel ohlásit příslušnému Finančnímu úřadu a tento výnos z nájemného zahrnout do zdanitelných příjmů (příjem je zde příjem z pronájmu).  

Dotaz: Můžete mi sdělit cenu teplé užitkové vody za měrnou jednotku m3?
Odpověď:
Cenu teplé užitkové vody (TUV) za měrnou jednotku m3 stanovenou jako cena zboží ve smyslu cenových předpisů nelze stanovit z následujících důvodů:
- neohřátá voda na vstupu do výměníku v m3,
- tepelná energie potřebná k ohřátí vody v GJ, přičemž spotřeba GJ pro ohřev jednoho m3 může být různá, podle technického stavu výměníku, podle stavu rozvodů v domě (kvalita izolace apod.) a podle stupně ohřátí.
Cenu teplé užitkové vody za měrnou jednotku m3 stanovenou ve smyslu cenových předpisů stanovit nelze. Rozúčtování nákladů na TUV v zúčtovací jednotce (byt) se provádí podle vyhlášky č. 372/2001 Sb.
Pravidla pro rozdělení nákladů za dodávku TUV na jednotlivá odběrná místa při společném měření pro více odběrných míst stanoví vyhláška č. 477/2006 Sb. Vyhláška upřednostňuje měření podle patních měřičů TUV před součtem náměrů bytových vodoměrů.

Dotaz: Jaké jsou limity měrné spotřeby v současné době a zejména, kdo zodpovídá za to, že nebudou překračovány?
Odpověď:
Limity měrných ukazatelů spotřeby tepelné energie jsou stanoveny vyhláškou č. 194/2007 Sb. Za to, že nebudou překračovány, zodpovídá vlastník vytápěného objektu. Pro provedení instalace regulace spotřeby tepla uvnitř budov a na vstupu do budovy je nutná koordinace dodavatele tepla s vlastníkem budovy (odběratelem).
Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie uvedené ve vyhlášce jsou určeny pro budovy postavené, nebo u nichž byla stavební úprava dokončena po termínu účinnosti vyhlášky, tj. 12. dubna 2001. Pro starší budovy byly ve vyhlášce č. 245/1995 Sb., ve znění vyhláška č. 85/1998 Sb., stanoveny limity o cca 30% vyšší.

Dotaz: Z jakých předpisů vyplývá možnost u regulované ceny tepla cenovou doložku? Které vlivy může cenová doložka pokrývat?
Odpověď:
Sjednání cenových doložek ve smlouvách obecně připouští obchodní zákoník č. 512/1991 Sb., § 473-475. U cen dodávek tepelné energie vyplývá jejich oprávněnost z charakteru dodávek tepla v závislosti na počasí (změn množství dodávek tepla v GJ v průběhu roku, rozdíl v množství v předpokládaném pro kalkulace cen tepla k 1. lednu oproti skutečnému množství dodanému k 31. prosinci) a z možných změn nákladů na palivo (používaných pro výrobu tepla) v průběhu roku.
Dále vyplývá i z ustanovení cenového rozhodnutí ERÚ č. 10/2022 k cenám tepelné energie.